E-mail: borek@dublin.ie
...tak přeci jen jsem nebyl uplně mimo misu, když jsem tvrdil že "the we" Whola Lotta Love nehrali...
Ale vážně: je paráda vědět, že je tu pořád ještě někdo, kdo ví jak to asi přibližně bylo a kdo si pamatuje věci tak, jak byly.
Děkuju Štěpáne za uvedení tý mý vzpomínky na pravou míru a hlavně, žes připomněl ty báječný lidi, se kterýma jsem měl tu čest do Švermáku chodit, poslouchat je, jak hrajou, a těšit se z jejich společnosti. Závidím vám, že se semtam občas sejdete a dovedu si představit ten kopec srandy, co kolem toho je...
Mám na mysli Jindru Frančeho, tvýho bráchu Honzu, bráchy Hurníky, všechny členy Víček, celou tu partu kolem kapely Richmen, Džugu, Mílu Mečíře, Vencu Linharta, bráchy Kovaříky, Jardu Zelenku,(ostatní ať laskavě prominou, třeba nejlepší basák Láďa Zhorný=sorry, vole!))a celou spoustu muzikantů, kteří pomáhali tu báječnou atmosféru Švermáku vytvářet (bohužel nejsem schopen pojmenovat plejádu nádhernejch holek, co u toho nesměly chybět!). Mezi hybatele celýho toho nádhernýho cirkusu bezesporu patří i Pepa Vykrůtil, Honza Benár, pingl Venca Vojíř, a v první a nepominutelný řadě pan Vydrář s jeho nadhledem a smyslem pro humor...
A jedna dobrá vzpominka za všechny...?Tak tedy: Asi tak v roce ´71, možná 2, mě Jindra Franče požádal kolem půlnoci před Švermákem, jestli bych ho nedoprovodil na triangl... Fakt! Vyndal z kufříku triangl s paličkou, pak složil klarinet a šli jsme hrát Olině Sikový pod okno v přízemí paneláku u Severky Cizince na pobřeží...Franče troubil a já cinkal do rytmu. Celá show se samozřejme nakonec neminula účinkem.
Pro znalce dodávám, že je to skutečně vynikající skladba Mr. Ackerbilka a Jindra to tu noc hrál líp než mistr sám...
z jarního Dublinu srdečně zdraví Borek
—————
