 |
Je těžké psát tyto řádky,protože se mne to velmi hluboce dotýká.Můj brácha Honza nás opustil tak náhle a rychle,že mnozí se s ním stačili rozloučit až na té jeho poslední cestě.Dost mne to zasáhlo,že již není mezi námi ale nezbývá než se s tím vyrovnat.Pokud mám napsat něco o něm,musím začít od úplného začátku.Naše rodina,která přijela do Československa v rámci poválečného osidlování pohraničí v Chomutově našla nový domov.Honza byl z nás sourozenců třetím nejstarším.V podstatě celý život prožil v tomto městě.V dětství se rychle sžil s novým prostředím a ve škole patřil mezi nejlepší žáky. Po absolvování gymnazia si ještě rozšířil vzdělání o dvouletou studijní nástavbu a začal pracovat v Chemických závodech Litvínov.Odtud pak přešel v průběhu let do Severočeských vodovodů a kanalizací,kde byl až do důchodu.Již od mládí se věnoval muzice a též sportu,když jako dorostenec hrával hokej.Ale nejvíce se prezentoval v té hudební sféře,kde patřil mezi hlavní aktéry počátků bigbítové hudby u nás a kterou převážnou část života hrál.Většina lidí ho znala jako člena legendární chomutovské skupiny Delfíni, kde hrál na bicí a která působila ve známém klubu Švermák v průběhu šedesátých let.Takže se stal jednou z legend historie chomutovského bigbítu a byl i tím kdo ji spoluvytvářel. Jeho vliv na mou muzikantskou dráhu byl zásadní.Díky němu jsem se začal zajímat o hudbu a jeho zásluhou mohl poslouchat již od dětství rokenrol a poté bigbít.Vzpomínám si,že tenkrát doma stále byly nějaké hudební nástroje a pořád za bráchou chodili různí muzikanti.Mne tehdy zaujala kytara Gibson kterou měl doma a na kterou jsem se začal sám učit hrát.Brácha na ní dříve hrával nežli přešel potom na bicí.Někdy mne coby nezletilce brával sebou,když navštěvoval své přátele,kteří se rovněž zajímali o hudbu a hlavně když začal hrát s Delfíny.Dá se říci,že toto předurčilo mé následné hudební aktivity napořád.Ačkoliv jsme spolu v kapele nikdy nehráli,muzikantsky,ale i jinak jsme měli k sobě vždy blízko a pro mne on byl Pan bubeník.S muzikou začínal již koncem padesátých let právě jako jeden z průkopníků rokenrolu v Chomutově a takřka celá šedesátá léta byl členem zmíněných Delfínů a později Richmanů. Muzice se aktivně věnoval až do počátku devadesátých let a poté již hrál jen příležitostně na výročních akcích,kterých se vždy pokud mohl zúčastňoval. Jako člověk byl velmi oblíbený mezi lidmi pro svou přátelskou povahu a skromnost.Skutečně bez nadsázky se dá říci,že ho měli všichni rádi,rovněž kolegové a kamarádi,kteří si jej vážili.Mnozí jeho předčasného odchodu litují a moc nám tu bude chybět.Čest jeho památce. Št.Alexa
