vzkaz od borka

29.03.2011 10:59

Stepane, je prima ze sis vzpomnel na tu fotku z myho pokoje v Sokolsky, ten byt vubec pamatuje mnoho poetickych vecirku, kterych se zucastnovaly snad vsechny svermacky celebrity. Nedavno se mi ozval jeden svermackej fanousek az z Australie, rikali jsme mu Gena, jmenuje se Milan Hala. A i ten si pamatuje na to mejdanovy doupe vedle samosky a prodejny Masna. Zkousim ho dokopat k nejaky psany verzi jeho vzpominky na Svermak.
Kytara Hurican...vyrobce Cremona Luby, skvelej nastroj, podle mych meritek v roce '72. Tady te musim Stepane, trochu poopravit: Ta fotka je z roku 1972, malinko se ti posunul cas dozadu. V roce '68 jsme se teprve seznamili, ja prisel poprve do Svermaku a ty, Mira Pikal, Picu a Lada Kovarik jste prisli do Sokolsky k nam v cervnu toho roku poprve na navstevu za Sylvou, moji segrou. Pamatuju zes mel sebou cernej destnik, ac neprselo a na sobe bezvadne padnouci oblek barvy cerstve vyloupnutych kastanu. Sli jsme do mesta a cekali na lavce u nadrazi az presupi lokomotiva, jejiz kour nas malem zahltil...
Kytaru Uragan jsem si koupil v bazaru na Teplicke ulici v Decine v roce 1971, (to datum nemuzu zapomenout, ma prvni elektricka kytara!) za 1000 Kcs(!).
Po ucinkovani v zapomenute svermacke kapele Reality-(Tonda Hurnik, Lada Zhorny, Pidu Revicky, ja...a na bubenika si zaboha nevzpomenu-byl totiz z Kadane), kdyz se odevzdavaly nastroje a aparat zapujcene Svermakem, takto panem Vydrarem, jsem tu kytaru Uragan podloudne vymenil za lepsi model:Hurican, majetek komunistickeho Dolu Jan Sverma.
Nazev Uragan jsem vysmirgloval a natrel bezbarvym lakem a kdyz pri vraceni nastroje prisla nevyhnutelna otazka pana Vydrare: "A kytara Huraican?" Tonda mu podal ten nastroj bez nazvu a pan Vydrar na to uvolneny misto se jmenem znacky napsal s bohorovnym klidem modrou propiskou "Hurikan"...a bylo!
Tu kytaru jsem pak na vojne vymenil za dvanactistrunku, na kterou jsem hral Johnnyho Wintera az do doby, kdy zesnula na krcni kolaps. Ta choroba potkala mnoho v te dobe v CSSR vyrabenych dvanactistrunych kytar.
       Na Solonga si samozrejme velmi dobre pamatuju, vim ze nosil i v parnym lete dlouhy rukavy, protoze byl pokerovanej od krku az po zapesti. Taky jsme ho obdivovali kvuli jeho vynikajici schopnosti vyzunknout pullitr piva na jeden lok. Proste v krku otevrel klapku, preklopil stuc a behem vteriny to mel v sobe. Ale nebyl to zadnej blbec. Vim ze jste ho pousteli o prestavkach k mikrofonu a on vedl docela fundovany satiricky reci o politice a byl vtipnej.
Na tu mestskou legendu s ukradenou petkou v restauraci ve Svermaku si dobre vzpominam, jen snad tim oknem odesel...a pritom zvedl pravici a s jednou nohou na namesti zachraplal:" Solong..." a zmizel.
Tech sveraznych figurek, vytvarejicich kolorit toho magickeho mista, je spousty. Pojdme na ne zavzpominat, ok?
Zkusime priste...
   



 

—————

Zpět