Večírek v Chomutově - v paměti si vybavuji setkání s dívkou, jež měla černé vlasy, oči barvy osikových listů a zelený svetřík. Jméno si nepamatuji. Setkali jsme se na čajích. Tenkrát ještě nefrčely diskotéky, nechodilo se na dýzy, ale na čaje, což byly taneční odpoledne pro mládež, při nichž hrála živá hudba. Koncem šedesátých let hrála v chomutovském klubu horníků na náměstí 1. máje skupina The We. Vynikající kapela, jež se stala středem kulturního života tamějších mladých lidí.
S dívkou v zeleném svetříku jsem se setkal v den, kdy The We poprvé zahrály úchvatnou píseň Whole Lotta Love od Led Zeppelin. Bylo to naše první setkání s fenoménem Led Zeppelin. V sále poněkud ztlumili osvětlení, a potom následovalo strhující satori pro shromážděnou socialistickou mládež. Jezdil nám mráz po zádech, jako když utržené nákladní vagóny jedou po kolejích posypaných střepy.
Zpěvák Štěpán Alexa se hlasem příliš nelišil od Roberta Planta a s kytarou zacházel se stejnou bravurou jako Jimmy Page. Skvělý hudebník, nádherný člověk. A třebaže The We hrály k tanci, při první Whole Lotta Love nikdo netancoval. Pro všechny to byl neuvěřitelný zážitek, jakési náhlé zastavení času, otevření mysli či propojení srdce s okolním světem. Ten večer se skladba Whole Lotta Love hrála ještě mnohokrát, a třebaže se už tancovalo, některé páry zůstávaly stát a bez hnutí poslouchaly.
Patřilo k bontonu vždycky na čajích někoho sbalit. Vždy se našly nějaké volné byty, kde byli rodiče na noční směně, případně na dovolené, a v takto disponibilních (použitelných) bytech se konaly večírky. Kdo se chtěl přidat, musel být v páru. Zvláště pak byli vítáni mladí muži, kteří přivedli dívek více než jednu. Dívkám se tehdy říkalo buchty, ale vůbec to nebylo myšleno pejorativně (hanlivě), ba spíše naopak. K vyjádření nejvyššího obdivu stačilo říci: Vole, sleduj, to je buchta!
A tak jsem tenkrát sbalil dvě buchty, které přijely na The We až z Karlových Varů, a šlo se na večírek. Myslím, že jsme se tenkrát uměli dobře bavit. Vždycky byla sranda. Hráli jsme hry, při nichž se většinou musel někdo svlíknout. Zpívali jsme a s ohledem na sousedy hráli na kytary. Baviči bavili, posluchači poslouchali. Trochu se pilo, hodně kouřilo a vždy se rabovaly ledničky. Základní ideou bylo nespat a být spolu. Občas se nějaký pár vytratil do vedlejší místnosti, často jen do předsíně, kuchyně či koupelny, poněvadž v pokojích bylo již obsazeno.
Mladá žena s šedozelenýma očima, dobrá buchta z Karlových Varů, pro niž ten večer hořelo veškeré moje mladé nitro, mi v manželské posteli kamarádových rodičů navrhla, abychom se milovali na římský způsob. Římské milování se prý naučila v dětském domově, a je to prý způsob, který jí velmi vyhovuje. Neměl jsem jedinou kloudnou představu, jak by to římské milování mělo vypadat, ale bez mrknutí oka jsem souhlasil. Pak mě poprosila, abych dělal, co ona bude chtít. Musel jsem jí dát slib, což jsem učinil.
pokračování příště.....
—————
