Bob Kufa

Bob Kufa  *1953

Jak sám o sobě Bobeš uvádí,úplné počátky jeho hraní jsou v r.1966,kdy začínal hrát na kytaru spolu se svými kamarády – sousedy.Pochopitelně,bylo to takové to hraní na lavičkách,tak jako začínala většina bigbíťáků.Tady je třeba uvést,že ho značně ovlivnilo také poslouchání nahrávek Beatles,které tehdy pouštěl z magneťáku z okna na plac za domem nejstarší z Hurníků.Byl to jeden z faktorů podílející se na jeho rozhodnutí hrát bigbít. První slušný nástroj – akustickou kytaru, dostal Bobeš od švagra Zdeňka.Ovšem svou první elektrickou kytaru si koupil(respektive koupili ji rodiče) od nejmladšího z Hurníků aby se to nepletlo. Tenkrát toho na ní ještě moc neuměl a tak přišlo vhod,když mu ukázal pár akordů tehdejší známý chomutovský interpret a kytarista J.Atl,za což mohla náhoda či shoda okolností.Po seznámení s hochem vlastnícím bicí! pak ještě spolu  s dalšími adepty bigbítu zkoušeli u něj doma celý rok.Zřejmě sousedi byli z jejich produkce velmi odvázaní.První veřejné hraní tohoto seskupení se událo na večírku MDŽ podniku Potraviny.Zde také další shodou okolností přišli k názvu své kapely -  SUNAŘI.Tak je totiž pojmenoval jakýsi uvaděč programu a celkem to bylo i trefné,jelikož všichni ještě byli žáky základky.Nutno dodat a to je důležité,že vše se odehrálo ve Švermáku.Jak dále Bobeš zdůrazňuje,nejvíce na něj zapůsobilo ,když pak uviděl v tomto klubu na zkoušce skvělou kapelu Delfíni-respektive Honzu Alexu.Dále potom živé hraní hudebních skupin v divadle,které bylo vysíláno přímým přenosem do chomutovského rozhlasu po drátě.Někdy během té doby došlo k dohodě s vedením Švermáku zastoupené p.Vydrářem o zkoušení zde – v horním sálku divadla Leporela.V další fázi zkoušek pak v kapele posléze došlo ke střídání hráčů na bicí,nicméně chlapci dostali příležitost zahrát  v přestávkách Delfínských produkcí což byla šance ukázat se na veřejnosti vskutku skvělá.Tam je také viděl Jirka Kanický,který se jich ujal a začal kapelu vést.Z tohoto období se rovněž  datuje veřejné vystoupení na 1.máje na náměstí.Následovalo pak hraní ve Švermáku v letech 1968-69 nejdříve pod názvem Sunaři a poté jako Madcaps.Nutno dodat,že během zmíněného období se vystřídali v kapele další hráči a Bobeš přešel definitivně na bicí nástroje.V r.1969-70 začíná hrát a zpívat v kapele Xactly Three,vedené J.Kozumplíkem alias Džugou.Mezi tím ale bylo krátké intermezzo v podobě profihraní v kavárnách pod pražským Toncentrem společně se Š.Alexou aj.Frančem.Naštěstí netrvalo dlouho. Po nějakou dobu nastalo vakuum co se týče hraní,až přišla nabídka od Š.Alexy na hraní v nově utvořené kapele Víčka.To se událo v r. 1971.Následovalo pět úspěšných sezón v této kapele,které patřily k tomu nejlepšímu v jeho hudební dráze.Bobeš má také zásluhu na tom,že přivedl do kapely klávesistu Honzu Řeháka z Mostu,velice kvalitního hráče.Jak sám uvádí - že když mu tehdy Honza doma zahrál na piáno co umí – tak se z toho doslova posr… jak ho to nadchlo.Po rozpadu Víček v r.1976, odchází Bobeš hrát do Mostu s Honzou Řehákem s kapelou Fregata.Zde setrvává přibližně do r.1982.Mezi tím je nutno zmínit krátké působení v pražské skupině Orient(1980),kde vystupoval opět společně se Štěpánem Alexou.A dále pak hraje v různých seskupeních po mosteckých kavárnách až do revoluce.V r.1993 vystupuje opět po letech s Víčky na památném setkání švermáckých kapel v Armáďáku.Ještě v r.1995 dochází ke krátkému comebacku Víček v chomutovském Jumbo clubu,ale bohužel také zatím poslednímu.Od té doby se již muzikanti společně nesešli na podiu,kromě toho,že si zahráli na setkání s Džugou v r.2009,ale ne celá kapela.